"Už to přece začalo," říká o zemědělství 4.0 Petr Zlotý

Projekt CleverFarm přináší nejnovější technologie do českého zemědělství. Díky CleverFarm mohou zemědělci v Česku doslova zapomenout na papír i byrokracii a plně se oddat digitalizované platformě hlídající všemožné směrnice i požadavky, stav půdy a třeba i množství použitých přípravků na ochranu rostlin. To vše online – kdykoliv a kdekoliv. O vývoji platformy i o budoucnosti zemědělství se rozpovídal Petr Zlotý, vývojář půdních senzorů a solution architect projektu.

Začneme z ostra. Je zemědělství sexy?

Ano, zemědělství je poslední léta rozhodně sexy, což se nedalo říct ještě 10 let nazpět. Počátkem 90. let chtěli všichni studovat ekonomii nebo práva, ale na hnojárnu, to jsi se snad zbláznil. Proto dneska existuje obrovská generační díra mezi agronomy. Máme agronomy v mladém věku do cca 33 let a pak tzv. starou gardu 55+. Najít čtyřicátníka agronoma je složitá úloha.

A přidá mu na image příchod zemědělství 4.0?

Ano. Mladý člověk má dnes rád technologie, chytré věci, informace, spousty informací. Žijeme zkrátka v informační době. Všechny tyto věci jsou součástí “zemědělství 4.0”, a to samozřejmě celkově zvedá atraktivitu oboru.

Co vás lákalo na designu a vývoji aplikace pro agro svět?

Zakládající členové CleverMapsu, z něhož vzešel CleverFarm, si jednoho dne řekli – máme tady vývojáře, zemědělství je technologicky poddimenzované a zajímavé odvětví, máme v týmu odborníky na toto odvětví – tak jsme se do toho pustili. Cesta byla samozřejmě velmi složitá a několikrát jsme si pořádně natloukli, ale poslední dobou se zdá, že jsme nakročili na tu správnou cestu.

Bylo těžké přetavit představu “agro-scifi” aplikace na reálnou digitální aplikaci? Přece jen by jeden řekl, že propojovat tyhle obory je nesmírně těžké…

Ano, bylo to velmi obtížné. Jak už jsem řekl, zemědělství je hodně široké odvětví, kde je navíc potřeba mít dlouholetou praxi a každá zkušenost se počítá na roky a ne na dny. Tak to prostě v zemědělství je.

Několikrát se nám stalo, že náš způsob řešení nějaké úlohy nám přišel pro zákazníka ten nejlepší možný, ale opak byl pravdou. Je potřeba se z každé takové chyby maximálně poučit a neztrácet naději, že se to povede. A já myslím, že se nám to daří. Na druhou stranu jsme se snažili využít všech inovací v zemědělství a přinést pro zemědělce opravdový užitek a zároveň přispívat k udržitelnému rozvoji, takže to “agro-scifi” vzešlo tak nějak samo, ale pouze z reálných požadavků.

Aplikaci jste spustili na začátku ledna tohoto roku. Kolik zemědělců na ní fičí? Jsou jen z Česka, nebo i z celého světa?

Aplikaci jsme od samého začátku stavěli jako mezinárodní. Věděli jsme, že nechceme zůstat jen v našem rybníku. Po vstupu na český trh, kde v současnosti máme několik desítek aktivních zákazníků (věříme, že se brzy překlopíme do stovek), jsme se začali připravovat pro vstup na vytipované zahraniční trhy. Každý trh má nějaká specifika a aplikaci je pro něj vždy potřeba připravit. Nejvíce se samozřejmě nabízí Slovensko, které k nám má jazykově a svými specifiky zemědělství nejblíže. V současnosti nám aplikace běží na několika slovenských farmách. Chtěli bychom to zkusit taky v Srbsku – tam v současnosti nefunguje jediný poskytovatel sítě IoT, takže jsme se (se společností SolidusTech) rozhodli vybudovat síť vlastní.

Vaše aplikace používá IoT (tedy Internet věcí). Ten dokáže propojit mnoho různých zařízení do "jedné" aplikace, která umí vše monitorovat a v některých případech i všechna zařízení ovládat. Jak IoT funguje u vás?

S technologií IoT u nás pracujeme prostřednictvím senzorů, které posílají naměřená data do aplikace každých 30 minut. Zaměřili jsme se na klíčové hodnoty jako jsou teplota, vzdušná vlhkost nebo srážkové úhrny. Záleží, jaký typ senzoru se rozhodne agronom využít. V našem portfoliu nabízíme například meteostanice nebo senzory do porostu, které sledují jeho mikroklimatické podmínky. Naměřené hodnoty lze využít například při aplikaci prostředků na ochranu rostlin – při určitých teplotách nebo vlhkostech je účinnost přípravků vyšší a nedochází ke zbytečně velkému odparu z listů.

Neskončili jsem však jen u samotného měření hodnot. Nyní pracujeme na matematických modelech, kde naměřené hodnoty využíváme k predikci výskytu chorob a škůdců v jednotlivých plodinách. Predikce je o to přesnější, že naměřené hodnoty pocházejí přímo z vašeho pole. Nově jsme taky vyvinuli senzor měřící teplotu a půdní vlhkost. Kromě monitoringu půdní vlhkosti  je senzor vhodný pro management závlahy a zavlažovacích systémů.

Využili jsme tak novou technologii k tomu, že agronom ví, co se na poli nebo ve skladu děje, aniž by tam musel nevyhnutelně jezdit. Vše se za pár vteřin dozví ze svého mobilu nebo počítače. Včas se může rozhodnout o ochranných postupech nebo plánovat denní aktivity.

Jsou čeští zemědělci otevřeni takovýmto technologiím v zemědělství, nebo jsou spíše konzervativní?

Zemědělství je snad nejkonzervativnější ze všech oborů na trhu. Pokud ho zklamete, často vám nedá druhou příležitost. Doposud nabízené technologie na trhu jsou většinou velmi náročné a finančně nákladné. My se do zemědělství snažíme přinést takové technologie, které nejsou cenově tak náročné,  aby si je mohl dovolit i ten nejmenší zemědělec, a zároveň zemědělci přinesli co největší přidanou hodnotu. A to je myslím jeden z důvodů, proč se nám daří onu bariéru překonávat a uspět i u starší generace agronomů.

O jaké technologické novince si myslíte, že změní zemědělství? Drony, samořiditelné traktory, příchod IoT? Všechno dohromady?

Nemyslím si, že to bude jedna věc. Bude to kombinace zmíněných technologií. Bude důležité získané informace využívat a vzájemně kombinovat.

A kdy to bude?

Už to přece začalo.

Myslíte, že nastane doba, kdy zemědělství ve smyslu práce na poli a v kravínech nebude potřebovat lidské pracovníky?

Autonomní stroje a roboti v kravínech zřejmě nahradí některé práce, které dělají lidé  Na druhou stranu, lidský prvek je v zemědělství nenahraditelný. Pracuje se zde s něčím živým, co se v čase mění velmi rychle, takže lidský faktor bude vždy potřeba. Změní se jen typ práce, kterou bude člověk dělat.

Co považujete za největší problém současného zemědělství?

Těch velkých problémů je asi několik. Nejvíce poslední dobou samozřejmě rezonuje klima. S tím souvisí další věci, od skladby krajiny, kde je obrovský počet velkých půdních bloků, až po kultury, které jsou na nich pěstovány, což vede k dalším věcem, jako je například eroze nebo schopnost krajiny zadržet vodu. Zemědělství dle mého názoru, čeká v nejbližší době spousta výzev, ke kterým se bude muset postavit čelem.   

Lze tam zařadit i (ne)problém s dotacemi? Ať už z Ministerstva zemědělství, nebo z EU?

Podle mého je každá dotace “zlem”, ale hospodaření většiny subjektů se bez nich neobejde. Jsem přesvědčen, že by se dotace měly více využít pro zlepšení hospodaření v krajině a více agro-environmentálních opatření.

Třeba na boj se suchem?

Ano, tohle je zrovna krásný příklad. Kdyby dotace více podpořily vznik různých krajinných prvků, které krajinu více rozčlení, byla by půda schopna zadržet více vody a nebyla by tak náchylná k erozi.

Petr Cieslar
Studenta, Agrolife speciál, říjen 2018