Problematika záznamu a vyhodnocení výnosových map

11. duben 2019

Výnosové mapy zaznamenané sklízecí technikou by měly být základní informací o heterogenitě pozemku. Proč tedy nejsou výnosové mapy běžně využívané jako základní mapová vrstva pro tvorbu variabilních map v rámci precizního zemědělství, přestože by měly být nositelem skutečné informace o výnosu z každého místa na pozemku?

Nejdříve se podíváme na problém se záznamem a vyhodnocením výnosových map. Problém totiž nastává ve chvíli, kdy chceme pracovat s opravdu validními daty, protože se dostaneme do situace, že si velmi často nebudeme moci být jisti, zda data získaná z mlátičky jsou opravdu správná. Často také v rámci sklizňové kampaně pracuje na pozemku více mlátiček a nastává tak problém s kompletností (v případě, že jedna z mlátiček není vybavená možností záznamu výnosu) a nebo se vzájemnou kalibrací strojů.

V případě, že stroje nejsou vzájemně kalibrované, budou ukazovat na stejném místě rozdílné výnosy. Kalibrace je pak poměrně  časově a procesně náročná a často na ní ve shonu sklizňové kampaně není čas. Kalibrace se provádí tak, že se naseče celý bunkr, ten se pak vysype do odvozu, fůra se musí zvážit a zjištěná váha se zadá do stroje. Tento proces je nutné provést pro všechny sklízecí stroje.

Lze tedy výnosové mapy vůbec něčím nahradit?

Ano, nejnovější poznatky v oblasti dálkového průzkumu ukazují, ze výnosové mapy lze nahradit analýzou delší časové řady družicových dat. Na testovacích pozemcích, kde byly k dispozici výnosové mapy a zároveň došlo k vyhodnocení delší časové řady snímku pro jednotlivé plodiny, byla zjištěna vzájemná shoda mezi zónami zaznamenaných ve výnosových mapách a zonací provedenou analýzou družicových dat.

Vlevo výnosová mapa, vpravo růstový  potenciál vyhodnocený analýzou dlouhé časové řady družicových snímků