Pomáhají s počasím i škůdci

02. srpen 2019

Usušené seno těsně před slisováním, večer bouřka s prudkým lijákem. „Na radaru to ráno vypadalo, že pršelo v celé oblasti. Mně to ale nedalo a jedu se podívat na tu louku. Na místě nevěřím svým očím a raději se ptám mladíka, který jde kolem, jestli v noci pršelo. Se zíváním mi prozradil, že celou noc seděli u ohně a nad ránem usnuli pod širákem. A že v noci nespadla ani kapka. Okamžitě jsem odvolal lidi od jiné práce a seno jsme sklidili. Večer přišel další déšť, líčí událost starou několik let správce a agronom Velkostatku Tetín na Berounsku Jiří Maceček.

Vzpomínka patří do doby jeho působení na severní Moravě. V současnosti si podobné starosti může na tetínském statku, kam nastoupil loni, odpustit. A to díky technologii, která jim pomáhá čelit rozmarům počasí. V první vlně osadili vybrané lokality z celkových 800 hektarů půdy pěti senzory a meteostanicemi. Díky tomu teď vědí (skoro) o každé spadlé kapce. 

„Díky automatickému sledování parametrů, jako je teplota, vlhkost, srážky, vítr nebo tlak, lze lépe plánovat veškeré polní práce.“
Adam Zlotý, CEO CleverFarm

Každou půlhodinu nová data

S pomocí podobných technologií se se současným nestálým podnebím vypořádávají také na Kokořínsku. Tamní farma Texal, která hospodaří na 1 900 hektarech, rovněž využívá meteostanice. Půdní senzory pro změnu nasadili na Pardubicku a v bezprostředním sousedství kraje je využívají na Farmě Srch při pěstování zeleniny. Čtrnáct senzorů monitoruje počasí i na V-farmě u Plzně.

Výhodou jsou hlavně přesná a častá data. Agronom dostává informace v třicetiminutových intervalech přímo do mobilního telefonu. „Ušetříme nejen čas, ale také peníze a životní prostředí. Mám navíc i možnost sledovat množství srážek v čase,“ upozorňuje na další výhodu Jiří Maceček, který s CleverFarm začal spolupracovat už na svém někdejším působišti.

Podobně by na tetínské farmě mohli v budoucnu kontrolovat také teplotu skladovaného sena. „Senzory v seně stačí občas přemístit a nemusí se již chodit s teploměrem,“ upozorňuje na další možnosti systému Adam Zlotý.

Pozor na zavíječe a braničnatku

Měření a monitorování teploty může pomoci také v boji proti škůdcům v obilných nebo kukuřičných lánech. Dovedou například odhadnout výskyt zavíječe kukuřičného a upozornit zemědělce na blížící se problém a ti pak můžou cíleně zasáhnout. „Po dosažení odpovídajícího množství dat o teplotách polí jsou následně uživatelé informováni o jednotlivých fázích vývoje zavíječe,“ vysvětluje Adam Zlotý.

Obilné, především pšeničné lány často decimují také plísně a i s nimi lze díky přesným datům bojovat. Jde zejména o septoriovou a feosferiovou skvrnitost a braničnatku pšeničnou. Pokud jsou rostliny napadené, dochází ke ztrátám. Při déletrvajících srážkách a nižších průměrných teplotách se výnosy pšenice mohou propadnout až o 60 procent. Takzvané predikční modely dokážou vytvořit jasnou představu o ohrožení úrody.

CleverFarm se nyní chystá také na další plodiny. „Na ostrý provoz čekají nová, řádně otestovaná schémata pro vinohrady a v rámci spolupráce s cukrovary také prognóza cerkosporiové skvrnitosti řepy. A v ústraní nezůstanou ani brambory nebo například chmel,“ konstatuje ředitel CleverFarm.

Extrémy trápí polnosti i lesy

„Když jsem jako agronom na začátku milénia chodil po polích, tak jsem si říkal, jak by bylo skvělé mít senzory, které by mi posílaly informace o srážkách či vlhkosti půdy přímo na mobil, a já tak pole nemusel každý den zdlouhavě objíždět při plánování polních prací,“ vzpomíná na dobu před nasazením čidel Jiří Maceček a pochvaluje si, že stejně jako vlhko a srážky lze „kontrolovat“ také extrémní sucho. Vyprahlá půda se totiž postupně stává daleko větší hrozbou než déšť. A to nejen pro zemědělce.

Na nedostatek vláhy už několik sezon upozorňují také vodohospodáři. Nejde jen o škody na lesních porostech a na polích. K lepšímu a šetrnějšímu zacházení s vodou nabádají také menší chovatele, a dokonce domácnosti. „Lidé se musí připravit na to, že se k vodě u nás brzy budou muset chovat stejně jako třeba při dovolené ve Středomoří,“ říká Jiří Paul, ředitel společnosti VaK Beroun, která dodává ve značné části středních Čech do domácností pitnou vodu.

K extrémním z hlediska sklizně patřil zejména loňský rok. Už uprostřed sezony bylo patrné, že se počasí s minimem srážek na úrodě projeví. „U obilovin, které jsme v kraji sklidili dříve než obvykle, je to v meziročním srovnání o 12 procent méně,“ komentovala téměř přesně před rokem situaci ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje Petra Novotná. Letošní odhady jsou optimističtější, především vzhledem k nižším květnovým teplotám doprovázeným větším množstvím deště než v předchozích dvou až třech letech.

Na stále větší výkyvy klimatu se připravují také správci středočeských lesů. Podobné technologie jako zemědělci však nepoužívají.

Lesy ve Středočeském kraji, především v jeho severní části, momentálně čelí usychání borovic. V kombinaci s pokračující kůrovcovou kalamitou jde o mimořádně složitou situaci. „Na území Chráněné krajinné oblasti Brdy jsme vybudovali několik nádrží pro zadržování dešťové vody,“ připomíná jednu z možností lesníků Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky, které se o centrální Brdy starají.

Autor: Marek Kočovský, redaktor MF DNES